na Blog.cz

co napsat o mhd?

jediný co mě napadá, je můj debilní zážitek s ním :DD..

tak třeba napíšu too ;D.

Jeli jsme s kamarádkou do HK.

Zatím sme tam vždycky byli jen s rodiči, takže jediný co sme znali, bylo Futurum, ale jak se pohybovat po HK pro nás bylo tajemstvím.

Měli jsme se přesunout od místa konání Street Mania ( Interspar ) do již zmiňovaného Futura.

Sestra nám poradila kde je zastávka a jak zjistit kdy co jede. K zastávce sme se po pár menších problémech dostali a hele, MHD nám jede za chvilku!

No, nastoupili jsme do něj, kamarádka řekla 2x lístek. Jeden si vzala a já si chtěla vzít ten druhý, když v tu na mě začal řidič křičet, co si mám co brát druhý. Já se na něj celá vystrašená podívala se slovy :''Ale tooo. Já mám jeden jenom... '' Řidič se mi omluvil, že si ani nevšiml, že se kamarádka mezitím přemístila.

Uf, to čeho jsem se obávala nejvíc, proběhlo téměř bez problémů. Usadili jsme se, bohužel MHD bylo téměř plné, tak jsme museli sedět každá jinde. Sedím, rozhlížím se a co nevidím, výstraha.

Koukám na ní a čtu, že za necvaknuté lísty je až 1000,-KČ pokuta. HUPS!

Polilo mě horko. ''Estyno!!!!'' volám na ní chtíc jí říct o svém objevu. Lámali jsme si nad tím hlavu a děsně jsme se báli, že třeba zrovna pujde revizor.

A pak z Futura zpět k Intersparu.

Koupě lístků, jít si sednout.

Estyna se pokusila cvaknout ten lístek, ale lidi na ní čuměli jak do na totálního debila, uh..

Co říct? Když sme chtěli vystoupit, museli jsme ještě přijít na to, že se mačká to tlačítko. /Proč na to nepřijít až po tom, co u těch dveří stojíš asi 5 minut, že? /

A co se nakonec nedovíme?

Lístky zakoupené uvnitř, se cvakat nemusí.

HUSTÝ,NO.

Takovýho děsu kvůli tomu...

Hold je nevýhoda bydlet na maloměstě, kde ani to blbé MHD není!!

Pak přijedete do takového HK a 'milí' obyvatelé tohoto města, vám ani neporadí co a jak..

Hold trapas jak Brno O:)

. . .

// není asi každýho šálek, ale nemohla jsem si to odpustit. mě se docela líbí //

Tahle volba je v životě tím nejdůležitějším.

Zrcadlo .

Běž a podívej se do něj.

Co vidíš?

Vidíš odraz sebe sama.

Ale podívej se důkladněji. Nemyslím aby jsi zkoumal svůj vzhled. Co na tom, jeslti máš křivý, rovný nos, krásnou nebo nečistou pleť.

Vidíš v tom zrcadle osobnost? Nebo vidíš téměř nic?

Já vidím v zrcadle masku tvrdosti a štěstí, pod kterou se skrývá spoustu obav a smutku.

Vidíš city?

Vidíš, jak i přes široký úsměv, ti odraz ukazuje smutek?

A nebo vidíš někoho perfektně šťastného?

Zamysli se někdy nad tím, jak tě vidí ostatní.

I'm gonna live my life

No matter what, we party tonigt

I'm gonna li-li-live my life

I know that we gon' be alright

čau zmrdiii !!

sice pozdě, ale musím to napsat.

byla sem na lmfao, trochu mě mrzí, že tam nebyla Colette Carr a brutálně mě mrzí, že tam nebyl SkyBlu, ale byl to MAZEEEC !

Úplně mě vysírají ty špatné recenze na to!!

Prý , že to bylo jen na půl plynu, blá blá blá.

To možná pro ty , co seděli na prdeli nebo prostě nebyli v davu.

Já byla vy davu kousek od pódia a nejen, že sem se skvěle bavila, ale taky sem schytala legendární 'schampagne shower' :) (ble ten smrad potom..:D)

Předskokan byl nic moc, ale už na něj sem se bavila a zpívala texty písní, které sem v životě neslyšela :D

FarEastMovement, kteří přišli nařadu pak, si nás pěkně podali, udělali show a zazpívali i ukázku z novýho alba 'Dirty Bass', brutální atmoška :)

Když na 'uvítání' spustili song ' put your hands up ' dav skákal s rukama nad hlavou jako odpověd. Nejvíc nás asi rozproudila písnička 'Jello' z již zmiňovaného nového alba 'Dirty Bass' :).

" WHEN I SAY 'A' YOU SAY 'JELLO'

'A' → 'JELLO'

'A' → 'JELLO' "

Mazec, mazec, mazec!

Trochu mě pak štvala přestávka mezi jimi a Redfooem, který pak udělal show i za SkyBlua.

Ale ten nás už tuplem rozsekal svojí show. Moc, moc, moc zabitý ;)

Byl to nezapomenutelnej koncert a prostě mazec:)

co nás ve škole neučili?

kratší by byl seznam, co nás učí

učí nás matematiku, fyziku, cizím jazykům, ....

prý se snaží z nás i vychovat slušné mladé občany.

ale já zastávám názor, že to patří do kolonky 'neučí nás : '

Oni se vlastně snaží, užit nás všemu. Slušnému chování, vědomostem, uvědomění.

Ale nedaří se jim to, či-li nás to neučí.

(btw. kdo vymyslel tohle debilní téma?!!)

U nás na škole , se třeba neučí vařit!!

A to je podle mě chyba, na základních školách vaření mají téměř všichni, jen my neeee.

Neučí nás šít. Ale proč? Každý si musí umět zašít děravou ponožku.!

Ne, není to povinností maminky, dříve se to na školách taky učilo.

Sexuální výchova? Nenííí. Všechno si zjistěte samy, miláčci.

Uč se sám, neuč se podle školy!

Nejde přeci o známky , ale o vědomosti.

A nejlepší učitel je stejně život !

Btw.

je to normalni spolecenska sukne.

xxxx.

chci nejaky navrh na pristi kratkou storku.

navrhy!

dekuji

čůůůůs, sorry opožděne dodávám valentýnskej článek, neměla sem vůbec čas:)

v úterý sem byla v klicperáku ( mám fotký chcete?:D) a včera sem přišla domů chvíli před devátou a musela sem se učit... a článek sem vymýšlela o čj , tak se kdyžtak nezlobte kdyby to nedávalo smysl :DD

tákže

Je to den jako každý jiný, ale jen pro mě a pro tisíce dalších nezadaných. Obyčejné úterý. Bohužel, když procházíte po ulicích všude ve výkladních skříních visí srdíčka s datumem 14.2. V rádiích i televizích neustále slýcháte typy na to, co koupit svému miláčkovi. HALÓÓ. Jsou tu i nezadaní! . Začíná mi to dost lézt na nervy, všude samá červená srdce a kecy o tom, jak máme trávit Valentýn a milovat více, než obvykle. Copak to jde? Jentak, na den zintenzivnit svoje city?

BLÁBOLY. Že máme dávat své city více najevo? Proč jen 14.2. ?! City by se měli dávat najevo neustále, každý den! Ale dost o tom.

Je úterý odpoledne, právě jsem přišla domů ze školy a bohužel, mě chytla mlsná. Huhů, oblíkám se a letím do cukrárny pro nějakou čokoládu. Grrrrr! Dnes odpoledne proklínám své chutě mnohem více, než kterýkoliv jiný den, protože od chvíle, co jsem vylezla z baráku je to samý cucající se pár, zamilované pohledy...

Je mi nepříjemné, jít jako jediné samotné,ale kráčím hrdě s hlavou zvednutou, jen ať si popřípadně myslí, že já jdu taky za tím svým.

'Deset, devět, osm, sedm... ' v hlavě si odpočítávám, kolik kroků mi zbývá do okupace čokoládového ráje. Nula, hurá! Vlítla jsem do cukrárny jako tornádo s šťastným úsměvem, který mi ale téměř okamžitě zamrzl na rtech. Cukrárna byla celá vyzdobená, samá červená, všude viseli srdíčka a nebylo volné jediné místo k sezení. Abych to tak řekla, tak to bylo vážně k zblití.

Se zavřenýma očima jsem došla již naučenou cestou k pultu, zamrkala jsem na prodavačku a vychrlila na ní svoje přání ' karamelovou milku, dík ' . Ta paní byla trochu vykulená, protože jsem to pronesla dost drze, ale bez keců mi dnesla mojí čokoládu a já ve spěchu zaplatila abych mohla rychle vypadnout. Dokonce sem jí nechala nějakých 10 korun dýško.

Vyběhla jsem ze dveří jak nejrychleji to šlo, což se mi taky dost vymstilo, do někoho jsem tvrdě narazila. Než jsem se stačila kouknout do koho nebo něco takovýho, vyjelo mi z tý mojí nevymáchaný pusy 'NEMŮŽEŠ KSAKRU ČUMĚT KAM DEŠ,DEBILE?!!' . Sbírala jsem ze země věci, které se mi vysypaly z kabelky. Přidali se ke mě další ruce, klučičí, ale hezký. Když v tom jsem uslyšela nesmělé ' promiň, já sem vážně nechtěl, když ty jsi se vyřítila jak velká voda, promiň ' Koukla jsem se na toho někoho, kdo do mě vlastně vrazil.. No, vlastně spíš já do něj.

Pohled na něj. Uaaaa. Jenom sem se na něj koukla a byla jsem v sedmém nebi.

Podařilo se mi vykoktat ' no, vlastně promiň, já vrazila do tebe, máš pravdu, byla to moje chyba.. '

Ty jeho oči, mě úplně hypnotizovaly. A když se na mě usmál? Myslela jsem, že se rozteču jako sněhulák. Opět sklonil hlavu a poslední co mi podával do ruky, moje čokoláda. Usmála jsem se na něj se slovy 'Dík'. Jako odpověď na mě mrknul ' tvůj kluk má dobrej vkus, a to né jenom skrz čokoládu ' sakra, myslím, že se červenám.. a né málo.. ale zatla jsem zuby a odpovídám mu, že čokoládu sem si koupila sama, protože nemám nikoho kdo by mi jí koupil. Opět ten jeho úsměv a pohled do očí, jééééé.

Bere mě za ruku, teď se pro změnu červená on.

'Jaký je tvůj názor na valentýn?' ptá se mě.

'Můj? Upřímně ho zrovna 2x nemusím... ' odpovídám mu.

Zakabonil se s tím, že on taky ne, ale že když už jsme se takhle potkali, jestli se nechci projít.

No jé, jestli sem souhlasila?? Jistě, že jsem souhlasila!!

Prošli jsme se stmívající se Prahou, ruku v ruce. Povídali si, poznávali se.

Má to nejkrásnější jméno na světě.

Marek.

Ani v nejmenším jsme nevnímali čas, nebo alespoň já ne.

Když už byla opravdu tma, stáli jsme v parku a on se na mě podíval pohledem, který mě dostával do kolen. Začal mě líbat. A přesně v tu chvíli, jsme slyšeli odbíjet půlnoc.

Vlastně to byl ten nejkrásnější Valentýn, který jsem si mohla kdy představit.

Jsem s Markem a jsem šťastná. Že by osud, potkat se zrovna na Valentýn, svátek, který jsme oba nesnášeli? :)

jedna otázka.

denně vám v hlavě zní třeba tisíckrát.

co by se stalo, kdyby...?

Mám to na myšlenkách dnes a denně.

Co by se stalo, kdybych to neudělala?

Jaký by to pro mě teď bylo??

Co by se stalo, kdybych se dostala na střední a nemusela zůstat na gymplu?

Co by se stalo,...

Moc dobře víš, že minulost nezměníš :)

tak na ní přestaň myslet.

Nemysli ani na budoucnost.

Co má stát, stane se.

Jistěže jí můžeš ovlivnit svými rozhodnutími, proto se snaž rozhodovat správně, ale nemysli na to.

Nemysli na to, jestli je to správný, rozhoduj se srdcem.

Minulost, budoucnost.

Mysli na přítomnost, jak si ji užít, jak v týhle době přežít.

Nemysli na to, co by se stalo, kdyby.....